Jdi na obsah Jdi na menu
 


fotouniverziáda 2009 - zprávy z bojiště

11. 12. 2009
Letošní ročník se nesl v duchu téma "Město", námětu tedy velice obecného a zdánlivě snadného. Více se proto čekalo od fotografů, kteří si v minulosti stěžovali, jak obtížná témata organizátoři vybírají - důvod jejich neúspěchu bude tedy asi jinde. Na druhou stranu se nezúčastnili ani někteří kvalitní autoři, na zadané téma doslova specialisté (oslovujeme, voláme: Martine!). Přesto se nakonec sešlo dostatek fotografií od pokročilých autorů z České republiky i ze zahraničí a opět jsme museli vybírat 26 finalistů, což je už historicky dáno kapacitou spolupořádající Galerie Nahoře. Originální pravidla Fotouniverziády jsou jistě čtenářům našich stránek sdostatek známa a pokud ne, odkazuji je na texty z minulých ročníků. Že hlavní cenu, kvalitní fotoaparát, věnovala firma Olympus, se stalo již dobrou tradicí, přesto i letos děkujeme.

Přistupme tedy k zajímavostem letošního klání.

Hlavním tahákem účasti na slavnostím vyhlášení výsledků a na s ním spojené vernisáži výstavy mohla být  jména porotců: Již popáté byl předsedou poroty úspěšný fotograf a producent Adolf Zika, který se v poslední době mediálně zviditelnil minimálně rekordním nákladem svého fotografického kalendáře (1 200 000 ks!) pro Mountfied  a strmě stoupající návštěvností svého nejnovějšího projektu - dokumentárního fotowebu Week of Life.

Dalším členem poroty byl letos Rudolf Stahlich, šéfredaktor partnerského časopisu FotoVideo. Má rozsáhlé zkušenosti z nejrůznějších světových soutěží a přivezl i ceny, věnované mateřským vydavatelstvím ATEMI.

Stává se již dobrou tradicí, že každý ročník Fotouniverziády má svoji fotografickou hvězdu: Před dvěma lety to byl Oleg Homola, minule Jiří Turek a letos sám Robert Vano jako třetí člen poroty! Ten také věnoval svou vlastní zvláštní cenu - originální platinovou zvětšeninu. Jejího vítěze po probrání z mrákot doprovodila domů desetičlenná ozbrojená kohorta. Otázku, koho pozvat příští rok po Robertu Vanovi, si proto zatím pro jistotu neklademe!

Výsledky soutěže najdete na jiném místě tohoto webu a k nim jenom tolik: Podle slov poroty šlo opět o velmi silný ročník, práce první desítky autorů snesou i hodně přísné hodnocení a na stupních vítězů bylo letos opravdu těsno. Dokonce se, poprvé v téměř desetileté historii soutěže, muselo pro rovnost bodů o prvním místě rozhodnout až ve druhém kole hlasování.

Kdo zmizel po vyluxování občerstvení a rozdání cen domů, přišel o mnohé. Takových ale nejspíš nebylo mnoho, protože místnost, vyhrazená pro následnou besedu s Mistrem, sotva stačila náporu zájemců. Kdo neseděl, stál na svých či alespoň na cizích nohách a střídavě nedutal a hned se zase válel smíchy. Robert Vano totiž svým osobitým způsobem a neodolatelnou kompilací několika světových i méně světových jazyků doslova perlil. Chvíli seděl, chvíli pobíhal, hrál a předváděl, vysvětloval a nahlas neobyčejně zábavně uvažoval. Na pozadí se promítal výběr z jeho již legendární Platinové kolekce a Vano vyprávěl o svém profesním životě v Americe, v Milanu i v Paříži, o zákulisí módní branže, o technikách svícení i vyvolávání platinových tisků, o prodeji svých děl v galeriích i o svém soukromí. Uváděl v úžas a nadšení, hlasitě rozesmával i dojímal nečekaně hlubokými postřehy z oblasti filosofie, světonázoru i obyčejných mezilidských vztahů. Opět jednou nechtěně potvrdil, že pravý tvůrce se nepozná podle značky nebo stáří svého fotoaparátu, ale spíš podle hloubky svých myšlenek, zaujetím pro dokonalost vyjádření a výsledné prezentace, naprostým soustředěním a oproštěním se od všeho nepodstatného.

Exploze Vanovy upřímnosti se nevyčerpala ani za hodinu ani za dvě, beseda totiž trvala bez přerušení až do pozdních nočních časů a pro úzký okruh pokračovala ještě během procházky předvánočně nasvíceným městem, kdy jsme Roberta doprovázeli k místu jeho ubytování. Vpravdě astrální zážitek. Tohle už asi nepřekonáme!

 

Zvětšit 'fotouni 01' Zvětšit 'fotouni 02' Zvětšit 'fotouni 03' Zvětšit 'fotouni 04'